občanská společnost (1) V původním významu termín pro společnost či stát, jež je synonymický s termínem "politická společnost"; (2) v pozdějším smyslu společenské a ekonomické uspořádání, zásady a instituce mimo rámec státu.

(1) Termín občanská společnost (latinsky civilis societas) začal být v Evropě užíván kolem roku 1400 v souvislost s významem, který tomuto pojmu vtiskl CICERO v prvním století př. Kr. Vztahoval se nejen najednotlivé státy, ale také na podmínky života v civilizované politické komunitě vhodně rozvinuté tak, aby zahrnovala města s jejich vlastními právními kodexy (ius civile), jež se vyznačují slušností a městským způsobem života (barbarské a kočovné kultury nebyly občanské společnosti), občanským partnerstvím (usměrňovaným občanskými zákony) a vytříbeným "občanským životem" a "obchodními dovednostmi" (viz Adam Ferguson, Essay on the History oj Civil Society, 1767). V protichůdném politickém myšlení, zvláště u LOCKA, kontrastovala "politická či občanská společnost" s paternalistickou autoritou a PŘIROZENÝM STAVEM; peněžní ekonomika připravená se změnit v cosi podobné volnému trhu, rozvoj technologie poskytující komfort a slušnost civilizovaným a inteligentním lidem a politický řád věrný zákonu je už uspokojivým a progresivním uspořádáním lidských záležitostí.

(2) HEGEL a MARX tento implicitně morální soud obrátili. Občanská společnost (burgerliche Gesellschaft) znamená vývojový stupeň dosažený vyspělými národy, spojený ovšem s egocentrismem a sobectvím a ztrátou mravní soudržnosti primitivní společnosti. Vztahuje se k společenskému a ekonomickému řádu, který se vyvíjí podle vlastních principů nezávisle na mravních požadavcích zákona a politických sdružení. Marx byl přesvědčen, že v občanské společnosti je zákon ve skutečnosti ku prospěchu jen privilegované "buržoasii". Nicméně pojem burgerliche GesellschaJt by mohl být aplikován i u předkapitalistických společností. Pro autory v tradici Hegela a Marxe dostal pojem občanská společnost význam společenského, ekonomického a mravního uspořádání moderní západní industriální kapitalistické společnosti, o kterém uvažují odděleně od státu. Obecně ztratilo užívání pojmu občanská společnost morální podtón a vztahuje se k nepolitickým aspektům současného společenského řádu, takže je například diskutabilní, zda je mezi občanskou společností a státem rozpor nebo soulad. AP

odkazy
Ferguson, A.: An Essay on the History oj' Civil Society, ed. D. Forbes. Edinburgh: Edinburgh University Press, 1966.
literatura
Black, A.: Guilds and Civil Society in European PoUtical Thought j'rom the Twe(fth Century to the Present. Londýn: Methuen, 1984.